Výr virginský

latinský název

Bubo virginianus

taxonomické zařazení

řád – sovy (Strigiformes), čeleď – puštíkovití (Strigidae)

potrava

drobní savci, ptáci, plazi, žáby, ryby

hmotnost

910—2500 g

velikost

46–63 cm, rozpětí křídel 100–150 cm

biotop

jehličnatý, listnatý a smíšený les, pampa

délka života

13 let, v lidské péči až 35 let

stupeň ohrožení:

málo dotčený

Jak jméno napovídá, poprvé byl tento druh sovy objeven a popsán na území Virginie. Tělo je kropenaté, zespod žlutohnědě vlnkované. Dospělí jedinci mají rudohnědou tvář, bílou skvrnu na hrdle a typická péřová ouška na hlavě. Velikost a barva sovy do značné míry souvisí s konkrétním prostředím její domoviny. Jedinci žijící blíže k polárním oblastem bývají větší a světleji zbarvení. Tyto sovy si nestavějí hnízda vlastní, ale obydlují hnízda jiných velkých ptáků, nebo hnízdí v dutinách či skalních útesech. Samec loví kořist a po celou dobu samici i mláďata krmí. Při vylíhnutí váží mládě asi 35 gramů, na váze přibírá velmi rychle, po měsíci váží už 1000 gramů. Létat začínají mláďata v 10–12 týdnech.

U indiánských kmenů můžeme spatřit vyobrazenou tuto sovu například na totemech. Představuje pro ně ztělesnění odvahy, síly a krásy. Některé kmeny věří, že duše zabitých válečníků se promění právě ve výra. Výr virginský je od roku 1977 jedním ze symbolů kanadské provincie Alberta, má tak upozornit na stále rostoucí ohrožování divočiny nejen zde, ale na celém světě. 

Nejvíce jsou výři ohroženi lidskou aktivitou. Ať už jde o kolizi s auty, elektrickým vedením či záměrný lov. Sovy jsou často cílem lovu farmářů, protože představují jistou hrozbu pro chovanou drůbež. Pronásledovány jsou i přesto, že je v současnosti lov tohoto druhu považován za nezákonný.