Ovce valašská

latinský název

Ovis orientalis f. aries

taxonomické zařazení

řád – sudokopytníci (Artiodactyla) | čeleď – turovití (Bovidae)

potrava

traviny, byliny, seno

hmotnost

samec 45–60 kg, samice 30–45 kg

velikost

samec v kohoutku 55–65 cm, samice v kohoutku 40–50 cm

biotop

horská pastvina

délka života

10–15 let

stupeň ohrožení:

není zařazený

Ovce valašská se na území Valašska objevuje již ve 14. století, přičemž v 16. století byla běžně chována na celé východní Moravě. Dnes se v České republice vyskytuje pouze v malé populaci.

Toto plemeno je schopné celoročního pobytu venku, a to i v drsnějších klimatických podmínkách a ve vyšších nadmořských výškách. Je otužilé, nenáročné a velmi pohyblivé – ideální pro spásání strmých, těžko dostupných a vzdálených pastvin. Vyznačuje se živým temperamentem, pevnou tělesnou stavbou a výbornou chodivostí v náročném terénu.

Řadí se mezi primitivní plemena, tedy k nejstarším a nejpůvodnějším druhům ovcí, a je zařazena do programu uchování genetických zdrojů. Vyznačuje se trojstrannou užitkovostí – poskytuje mléko, maso i vlnu. Rohy se často vyskytují u obou pohlaví. Kromě bílé varianty existují také tmavě zbarvení jedinci s různou mírou pigmentace.