Lvíček zlatohlavý

latinský název

Leontopithecus chrysomelas

taxonomické zařazení

řád – primáti (Primates), čeleď – malpovití (Cebidae)

potrava

plody, bezobratlí, obratlovci

hmotnost

480–700 g

velikost

tělo 22–26 cm, ocas 33–40 cm

biotop

prales

délka života

v lidské péči až 20 let

stupeň ohrožení:

ohrožený

Lvíček dostal své jméno díky dlouhé srsti za hlavou, která připomíná hřívu. Při vyrušení ji naježí a vypadá tak větší. Žije v korunách stromů, ve výšce 3–10 m, v malých rodinných skupinách tvořených rodičovským párem a jeho potomky. Samice rodí mláďata pouze jednou v roce, většinou dvojčata. Společně s kosmany a tamaríny patří lvíčci mezi tzv. drápkaté opice (podčeleď Callitrichinae – kosmani). Zástupci této skupiny jsou drobné opičky, které mají, jak už název napovídá na prstech drápky. Výjimkou je palec zadní končetiny, na kterém je plochý nehet.

Lvíček zlatohlavý je endemický druh vyskytující se ostrůvkovitě v tropických deštných lesích států Bahia a Minas Gerais (Brazílie). Tento druh je v přírodě ohrožen zejména destrukcí jeho původního životního prostředí. Tropické deštné lesy se kácejí, ať už kvůli chovu dobytka nebo pěstování plodin (mimo jiné taky palmy olejné). Odhaduje se, že dnes zůstává lvíčkům zlatohlavým pouze 2–5 % jejich původního životního prostředí. Tento druh je ohrožen také nelegálním lovem pro obchod s domácími mazlíčky. Populace v přírodě je odhadována na 6000–15 000 jedinců.