Expozice

Beringie je jméno zaniklé pevniny, která se v dobách ledových opakovaně vynořovala z moře, naposledy asi před 12 000 lety a spojila tak Asii se Severní Amerikou. V místě dnešní Beringovy úžiny se tehdy mohly mezi oběma světadíly šířit rostliny i živočichové.

Beringova úžina, která odděluje Asii od Ameriky, není příliš hluboká – pouhých 30–50 metrů a široká necelých 90 kilometrů. Je to přirozený průliv mezi asijským a severoamerickým kontinentem, který byl pojmenován na počest ruského mořeplavce a objevitele dánského původu Vituse Beringa, který se tudy plavil v roce 1728. Během historie naší planety došlo několikrát k významnému poklesu a nárůstu vodní hladiny, což se projevilo nejvýrazněji před 12 000 lety během doby ledové, kdy došlo k výraznému poklesu hladiny asi o 85 metrů. Tak vystoupila souš v oblasti Beringova průlivu a obnažil se široký pruh kontinentálního šelfu. Vzniklá souš vytvořila spojnici mezi Asií a Amerikou, po které se dalo přejít suchou nohou. Tento pokles vodní hladiny umožnil v dějinách již několikrát přechod různých druhů rostlin a živočichů mezi oběma kontinenty. Touto cestou se z Ameriky do Euroasie dostali velbloudovití a koňovití. Opačnou cestou např. člověk. S postupným odtáváním pevninského zalednění byla Beringie opět zaplavena mořem, čímž vznikla dnes již známá Beringova úžina.

Oblast Beringie leží na severu. Je to oblast tundry, pobřežních skal, oblast věčného ledu a sněhu i horských systémů s mnoha činnými sopkami. Zasahuje až na severní okraj tajgy – jehličnatého lesa.

Tundra je bezlesá, plochá nebo mírně zvlněná krajina s drsným podnebím. Půda je trvale zmrzlá. V krátkém létě rozmrzá pouze tenká povrchová vrstva. Vegetační doba je v tundře krátká, teploty jsou nízké a po většinu roku ji pokrývá vysoká vrstva sněhu.

Historie

První částí expozice Beringie, která byla v Zoo Brno vybudována, byla expozice pro bobry kanadské a srub indiánů kmene Haida. Tato část byla otevřena v srpnu 2003. Bobří expozice zaujímá plochu přibližně 750 m², nádrž s umělými skalami je dlouhá 32 metrů a v nejširším místě má 5,5 metru.

Druhá část Beringie – expozice pro vlky – byla otevřena v červnu 2004. Přírodní pojetí proměnilo hektarový areál v jeden z nejkrásnějších výběhů vlků nejen u nás, ale i v celé Evropě. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že na Mniší horu přináší kus skutečné kanadské přírody. Plochu výběhu dotváří terénní vlny poskytující klidná místa, která jsou pro vlky obzvlášť důležitá. Autentičnost navozuje i vodní prvek, který kanadskou přírodu významně ovlivňuje.

V roce 2014 se otevřela průchozí expozici orlů bělohlavých s doplňkovými expozicemi. Dnes v nich lze pozorovat zajímavé hlodavce ze Severní Ameriky – urzony kanadské, šelmy skunky pruhované či drobné lasicovité šelmičky – kolonoky.

Indiáni kmene Haida

Haidové jsou kmen indiánů ze Severní Ameriky. Žijí na Ostrovech královny Charlotty, které najdeme u severozápadního pobřeží Kanady. Byli velmi zruční řezbáři a tesaři – stavěli mohutné sruby, zdobili je totemy, vyráběli kánoe a další předměty denní potřeby – nádoby, masky, nádobí, sošky.

Po celý rok museli tvrdě shánět potravu z moře i ze souše. Lovili tuleně, ryby, sbírali plody, semena, škeble i vejce. Dokázali vyřezat obrovské kánoe až 20 metrů dlouhé, do kterých se vešlo 40 lidí a 2 tuny nákladu.

Jak se stavěl srub?

Srub šamana kmene Haida s půdorysem 14 × 11 metrů postavila v Zoo Brno valašská firma Juráň. Aby replika stavby byla co nejvěrnější, vydali se Valaši na dva týdny přímo do Kanady, kde stavby původních obyvatel studovali. V Kanadě se tyto stavby staví ze zeravů obrovských, stromů, které vyrůstají do výšky až 70 metrů a průměr kmene mají 3–4 metry. Tesaři museli kmeny pro stavbu srubu vybírat jednotlivě po celé Moravě. Bylo to velmi složité, neboť stromy musely být zdravé a mít u země průměr větší než 120 cm.

Současně s přípravou jednotlivých konstrukčních dílů srubu vznikal ve Francově Lhotě také 12metrový totem. Z dubového kmene jej vyřezal místní řezbář Jan Brlica.

Totem

Haidové jsou rozděleni do dvou hlavních klanů – orlů a krkavců. Symboly na našem totemu, které jsou stejně jako celý srub věrnou replikou originálu z kanadského Vancouveru, lze vysvětlit takto: na vrcholu totemu jsou 3 strážci hlídající 3 nebezpečí – fyzické nebezpečí z okolního světa, duchovní nebezpečí v přírodě a zlo skryté v povaze lidí. Orlí zobák pod vrcholem představuje orlí klan, pod ním je vyřezána matka orlích lidí. Následuje krkavec, představitel klanu krkavců, v jehož ocase je umístěna matka krkavčího klanu. V nejnižší části totemu je příšera varující před různými nástrahami.